Dnešní vatikánský stát je dědicem papežského státu (Patrimonium sancti Petri, Stati pontifici), který se zformoval v polovině 8. století na základě tzv. Pipinovy donace jako území na Apeninském poloostrově, které bylo pod přímou světskou vládou římského biskupa (papeže). Jeho územní rozsah se během století měnil.
V roce 1870 bylo území papežského státu připojeno k Italskému království. Papežský stát se ovšem snažil uchovat si diplomatické styky a postavení subjektu mezinárodního práva. Pahorek Vatikán a některá exteritorální území byla navrácena pod papežskou správu smlouvami s Mussoliniho Itálií dne 11. února 1929 – tzv. Lateránské smlouvy. Itálie toto narovnání Vatikánu nabízela již v 19. století, papežové však dosud doufali v obnovení Papežského státu, a proto na podobné dohody nechtěli dlouho přistoupit. Vztah mezi Vatikánem a Itálií byl pak ještě upraven konkordátem z roku 1984.
Na vlastním vatikánském území vznikl již v roce 326 křesťanský chrám, a to na předpokládaném místě hrobu svatého Petra. V 6. století byl zbudován vatikánský palác, který se stal od roku 1378 stálým sídlem papeže.
Papež (latinsky papa), nazývaný též Svatý otec, je hlava Římskokatolické církve a dalších církví sjednocených s Římem a suverén Městského státu Vatikán, biskup Říma a patriarcha Západu. Podle katolického učení je papež náměstkem Ježíše Krista na zemi a nástupcem svatého apoštola Petra a je neodvolatelný.
Pokud stávající papež zemře, nebo pokud se vzdá úřadu, sejdou se za účelem volby nového kardinálové, kteří jsou mladší 80 let, na konkláve. Papež musí být zvolen alespoň dvoutřetinovou většinou hlasů přítomných kardinálů.
| sv. Pius X. | 1903 – 1914 |
|---|---|
| Benedikt XV. | 1914 – 1922 |
| Pius XI. | 1922 – 1939 |
| Pius XII. | 1939 – 1958 |
| Jan XXIII. | 1958 – 1963 |
| Pavel VI. | 1963 – 1978 |
| Jan Pavel I. | 1978 |
| Jan Pavel II. | 1978 – 2005 |
| Benedikt XVI. (foto) | 2005 – ? |
Svatopetrské náměstí
Autorem náměstí je Gian Lorenzo Bernini, který jej zkonstruoval v letech 1656 - 1667. Náměstí má rozměry 340 x 240 metrů a vejde se na něj až 400 000 lidí. Lemují jej 4 řady dórských sloupů, kterých je celkem 284 a každý z nich je vysoký 20 metrů. Za násloupím je umístěno 140 soch světců.Uprostřed náměstí je obelisk s dvěma fontánami vysoký 25 metrů a vážící 331 tun. Obelisk sem byl zasazen r. 1586, předtím stával v Neronově cirku.
Bazilika sv. Petra
Stavba byla započata již v r. 313. Bazilika je 211,5 metrů dlouhá, 114,7 m široká a vejde se do ní 60 000 lidí. Na její stavbě s podílel Michelangelo, Bernini a další umělci.
V chrámu je 44 oltářů, 8 malých kopulí a 800 sloupů z mramoru nebo bronzu. Kopule baziliky má průměr 42 metrů a vnitřní výšku 123,4 metru.
Vytvořilo Visio.